Ze Št'astného domova - Grifonek a rozmnožování

Grifonek a rozmnožování

O komplikacích s reprodukcí grifonků jsem se stručně zmínila již v kapitole ...proč je vzácný. Této tematiky jsem se také dotkla v kapitole ...historie chovu.

Přestože jsou reprodukční schopnosti jednotlivých fen a psů jistě individuální, dovoluji si tvrdit, že zejména v chovu grifonků platí tato obecná pravidla:

čím menší a drobnější je fena, na které chováme, tím bude mít většinou méně štěňat a relativní velikost narozených štěňat bude oproti velikosti matky větší. Porod obrovského štěněte útlou fenečkou pak samozřejmě není možný přirozenou cestou, musí být proveden císařským řezem se všemi negativními důsledky
čím větší počet štěňat ve vrhu, tím menší štěňata jsou a pro fenu je jednodušší je porodit, navíc i délka březosti bývá kratší
čím prostornější je pánev rodičky, tím snáze se do ní štěňata vejdou, a navíc porodní cesty jsou prostornější. Proto jsou v českém chovu tolerovány feny, které jsou delší v bedrech.
čím více se detaily hlavy rodičů shodují s ideálem krásy, tím budou hlavy štěňat větší, a díky extrémně zkrácené čenichové partii kulatější, což se při porodu musí projevit.
na porod má vliv i kondice rodičky. Čím sportovněji vedená fena, tím lépe bude na porod připravena. Ještě před porodem je třeba vyvádět fenu na pravidelné procházky, i když se jí nechce a daleko už své bříško neunese.

Cilla Red Blues s bruseláčky

Avšak neděste se! Není to vždy tak nebezpečné! V českém chovu lze nalézt spoustu bezproblémových rodiček, které pravidelně vyvádí početné vrhy (nedávno jsem zaznamenala 8 štěňat ve vrhu, nejspíš je to rekord!). Navíc grifončice jsou obvykle vynikající matky, které vzorně a dlouho pečují o své potomstvo. Jediné co ani ony nemusí zvládnout je překousnout pupeční provazec. Feny ho totiž obecně překusují řezáky, což u předkusu není zrovna možné.

U grifonků se obecně doporučuje první připuštění feny co nejdříve (např. V. Tichá, Malá škola pro chovatele psů), dokud je pánev ještě pružná. Samozřejmě s přihlédnutím k vyspělosti feny a chovatelskému řádu, který dovoluje chovat pouze na psech připuštěných do chovu, starších 15 měsíců.

Dále je obecnou pravdou, že schopnost reprodukce je do značné míry dědičná. Při koupi štěněte bych proto určitě chtěla znát podrobnosti z porodu, a zajímaly by mě i porody předcházející, případně reprodukční schopnosti předků.

Aranka Černá maska s brabantíčky

Velmi milé je, že jsou někteří chovatelé ochotni půjčit krycího psa na několik dní k fence domů. Je to samozřejmě podmíněno tím, že náš klub není velký a členové se navzájem většinou znají. Přesto je to zřejmě mezi kluby rarita. Krytí, na které se nespěchá, bude probíhat snáze a přirozeněji než při rychlé návštěvě u psa doma. Zejména pro vyděšené prvničky je toto ideální řešení!

Nastávající porod zjistíte pravidelným měřením teploty feny. Obvykle 36-48 hodin před porodem klesne teplota těla až ke 37°C. Pak už je nutné fenu dobře hlídat, a být pro jistotu domluveni s veterinárním lékařem.

Po porodu je třeba kontrolovat zadní nožičky, jestli na nich nejsou paspárky, a případně je nechat co nejdříve veterinářem odstranit. Naši psi mají ještě tetování, od začátku roku 2008 budou štěňátka už pouze čipována.

Dora z Písecké brány s brabantíčky a belgičáky

Grifonci na rozdíl od jiných malých plemen netrpí obvykle na poporodní eklampsii, což je skvělá zpráva.

Všechny důležité informace týkající se krytí, březosti, porodu a poporodní péče doporučuji nastudovat v knize od Zdeňka Procházky, Chov psů, anebo v příručce Vladimíry Tiché, Malá škola pro chovatele psů. Jestli chcete mít jistotu, že jste vše správně pochopili, hodí se přečíst knihy obě (některé informace se mírně liší) a ještě vyhledat radu zkušeného chovatele.

Na závěr ještě malou odbočku k sexuálnímu chování psů. U psích samců nikoho nepřekvapí, že od puberty neustále své okolí obtěžují sexuálními projevy. Méně známé je, že se toto chování často objevuje i u fen, zvláště v mládí. Fenky fixované na svého páníčka mu potom naskakují na ruce a nohy, kde se snaží uspokojovat. Páníčci toto nesou nelibě (speciálně na veřejnosti je to poněkud trapné), zvlášť když se všude dočtou, že naskakování je projevem dominance psa.

Aranka s králíčkem

S tímto chováním mám zkušenosti u obou mých fenek a u některých spřátelených psů. Opravdu toto chování nepovažuji za projev dominance, alespoň ne u mě známých zvířat. U mých fenek i u většiny psů toto hodnotím jako projev důvěry! U dnes již mrtvé Hadassy vyhaslo toto chování po nucené sterilizaci (zánět dělohy, nádory na mléčné žláze a na vaječnících). U pubertální Aranky jsme to vyřešili elegantněji. Pořídili jsme jí hračku - takového ošklivého králíka, chlupatého, jen o něco málo menšího než je Aranka. Byla to láska na první pohled! Od té doby, co má králíčka, ventiluje veškeré své projevy na této hračce, kterou stačí čas od času vyprat v pračce a je zase jako nová. Navíc si Aranka všimla, že nám její chování dělá radost, a protože nás ráda rozveseluje, připravuje představení i našim návštěvám, obvykle na požádání (po otázce Kde máš králíčka? tu potvoru od někud přivleče a vyskočí s ní na gauč, pak už se stačí zeptat, jak dělá králíček?)