|
Vystavování psa může být pro majitele grifonka nepříjemnou nutností, zajímavým zážitkem nebo nejčastěji oblíbeným a pravidelně provozovaným koníčkem. Mnozí nabyvatelé štěněte se chodí na výstavy přesvědčit, jak kvalitního psa za své peníze pořídili. Minimálně jedna významnější výstava je také nutná pro uchovnění zvířete. Pro většinu grifonkářů jsou výstavy oblíbenou společenskou událostí, na které si ten jejich grifonek připíše další úspěch k řádce úspěchů předchozích. Výstavy jsou také místem, kde se setkáte s běžnými chovateli i s odborníky na chov plemene, jejichž rukama již prošly desítky jedinců. Takoví chovatelé jsou pak nedocenitelnou studnicí vědomostí pro začátečníky, kteří se nebojí zeptat. Jelikož si grifonky většinou pořizují velmi přátelští lidé, kteří své pejsky milují a vzorně ošetřují, můžete mezi nimi nalézt spoustu přátel a spřízněných duší.
 Jarka Hřebačková vystavuje Dorotku Roxmavel, rozhodčí p.Kocourek. Foto M.Marečková Mezi všemi výstavami bych vyzdvihla pravidelná setkávání grifonkářů začátkem léta v kynologickém areálu ve Zbraslavi u Brna. Pod záminkou klubové, a někdy i speciální výstavy, se tu každoročně sjíždí několik desítek majitelů a chovatelů grifonků s tlupami svých miláčků. Na výstavy jsou zváni kvalitní rozhodčí, často ze zahraničí. Zde si můžete udělat nejlepší obrázek o všech třech plemenech a o tom, jak mají vypadat. Je to ideální příležitost pro seznámení se s ostatními nadšenci, zvláště večer u občerstvení. Při hovorech s novými i starými známými se můžete dozvědět spoustu zajímavých informací nebo probrat témata, která vás trápí. Součástí těchto setkání bývá schůze členské základny klubu (KCHGB), nově také svod plemeníků (předvedení přítomných krycích psů s odborným komentářem) a speciální závody grifonků v agility.
Správné vystavování psa je umění, které vyžaduje od majitele i od psa určitý trénink. Chceme-li vystavovat správně, je třeba být dobře teoreticky připraven. Asi nejlepší, co jsem kdy k tomuto tématu viděla, je podrobný popis vystavování od Ing. Libuše Brychtové na stránkách Klubu chovatelů naháčů. Jelikož vám málokdo osobně něco ze svého umění předvede nebo poradí, zdá se tento text neocenitelný.
Pokud se však nechcete stát mistrem vystavování, bude asi stačit pár základních informací.
Štěně odmalička zvykáme na pobyt na stole, avšak pozor na seskakování! Časem je třeba přidat ještě postavení ve výstavním postoji. Tento postoj by měl pes zvládnout na podlaze i na stole, kdy se k němu bude sklánět rozhodčí a detailně ho prohlížet. Základem výstavního postoje je, že: "přední končetiny by měly směřovat kolmo k podkladu, zadní stát v ideálním úhlu, krk ladně zdvižený, hřbetní linie rovná, hlava směřuje vpřed mírně nahoru, oči jsou v kontaktu s majitelem, ocásek držen dle standardu plemene, dispozic psa a jeho nálady" (L. Brychtová) V takovém postoji pes nejlépe předvede své kvality. Sebevědomí a vesele naladění pejsci se takto postaví sami od sebe, těm ostatním musí pomoci vystavovatel svým klidem a psychickou vyrovnaností, pamlsky a určitě přípravou!
 Runors Runny Roxmavel ve výstavním postoji s vítězným pohárem Pro výstavy je nutné naučit psa chůzi na vodítku. Pes by sebou neměl na vodítku smýkat ani tahat, měl by vesele klusat vedle vystavovatele a zajímat se o pamlsek v jeho pravé ruce. Pro nácvik vystavování lze použít předváděcí vodítko ze silnějšího materiálu, které nebude neposlušného psa zraňovat na krku. Profesionálové se pak vystavují na speciálně vybraných předváděcích vodítcích, která jsou velmi tenká a barevně sladěná ke psu.
Také od malička trénujeme prohlídku zubů. Rozhodčí kontrolují počet a umístění řezáků, což jsou zoubky vepředu mezi dlouhými špičáky. Také je zajímá vzájemné umístění čelistí, tedy u grifonků požadovaný předkus. Grifonci opravdu nemají rádi, když jim někdo cizí sahá do tlamičky, proto je nácvik nutný. Nestačí ale nácvik samotným majitelem. Někteří psi snesou otevírání tlamy od svého páníčka, ale od cizího člověka si to nemusí nechat líbit. Při zvedání horního pysku buďte opatrní, neboť násilné tahání za pysk může bolestivě poškodit nosní přepážku.
Na výstavách je třeba pozorně sledovat zkušené vystavovatele, způsob, jakým svého psa vedou, jak se chovají oni i pes. Tím se naučíte nejvíce. Platí jedna pravda: čím víc si budete výstavu užívat, tím lépe se váš pes předvede!
|